Neměřená spotřeba: díra mezi fakturačním měřákem a vašimi měřidly

Jednoduchá rovnice, kterou si spočítá málokdo: kolik energie prošlo fakturačním měřákem, minus součet všeho, co změřila podružná měřidla. Výsledek je neměřená spotřeba. V modelovém areálu z našeho demo prostředí dělá ten rozdíl 82 000 kWh za rok. Při ceně 6 Kč za kWh je to skoro půl milionu korun, které někam tečou, a nikdo neví kam.

Proč rozdíl vzniká

1. Nepokryté okruhy. Nejčastější příčina: část areálu prostě nemá podružné měření. Stará hala, venkovní osvětlení, dílna přistavěná v devadesátých letech.
2. Ztráty a technické minimum. Trafostanice, dlouhé rozvody, kompenzace. Pár procent je normální, dvouciferný podíl ne.
3. Chyby v hierarchii. Měřidlo zapojené pod jiným měřidlem se počítá dvakrát, nebo naopak vypadlo ze součtu. Bez zakreslené hierarchie měřidel se to nepozná.
4. Černý odběr. Nejvzácnější, ale existuje. Pronajatý prostor napojený před měřákem, zapomenutá přípojka, v horším případě úmysl.

Jak na to

1. Zakreslete hierarchii: fakturační měřák nahoře, pod ním podružná měřidla po budovách a technologiích. Každé měřidlo má svého rodiče.
2. Nechte systém počítat rozdíl automaticky. Ruční odečty jednou měsíčně na tohle stačí jen hrubě; průběhová data ukážou i to, KDY neměřená spotřeba vzniká. Rozdíl, který roste v noci, vypráví jiný příběh než rozdíl kopírující provoz.
3. Stanovte si práh. Do 5 procent řešte až po větších projektech, nad 10 procent hledejte hned.
4. Doplňujte měření tam, kde je díra největší. Není třeba měřit vše najednou. Rozdílová metoda sama ukáže, kam další měřidlo umístit, aby odkrylo nejvíc.

Co tím získáte

Kromě nalezených ztrát hlavně důvěru v data. Pokud součet podružných měřidel sedí na fakturační měření s odchylkou v desetinách procenta, můžete na těch datech stavět rozúčtování nájemcům, benchmarky i uhlíkovou stopu. Pokud nesedí, je každá další analýza stavěná na písku.

Časté dotazy