Klasická situace z porady: wellness vypadá plné, tržby rostou, a přesto hotel mimo sezónu prodělává. Podezření padne na bazén, „ten ohřev musí stát majlant". Jenže hlavní elektroměr měří hotel jako celek, takže se dá jen dohadovat.
S podružným měřením dostane wellness vlastní účet: ohřev bazénu, sauny, vzduchotechnika s odvlhčením. A často se ukáže, že provoz, který se tvářil jako výkladní skříň hotelu, reálně prodělává desítky tisíc měsíčně.
Pak teprve začíná manažerská práce: upravit otevírací dobu podle návštěvnosti, sauny na rezervaci, noční útlum odvlhčování. Žádné zavírání, stejná služba, jiná ekonomika. A ceník nové sezóny se počítá z čísel, ne z pocitu.